P. Josef Kvapilík: V St. Louis jsem viděl mladou církev plnou nadšení

Padesát tisíc lidí se v americkém St. Louis zúčastnilo blahořečení Fultona J. Sheena, průkopníka evangelizace prostřednictvím moderních médií. Atmosféru slavnosti i to, čím může nový blahoslavený inspirovat církev v Česku, popisuje P. Josef Kvapilík, kněz olomoucké arcidiecéze, který v současnosti studuje na Katolické univerzitě Ameriky a sám se aktivně věnuje evangelizaci na sociálních sítích.

Tyto řádky píšu na hotelovém pokoji v St. Louis, které dnes bylo svědkem něčeho mimořádného. Před chvílí se mě v obchodě jeden náhodný kolemjdoucí zeptal, co se ve městě dělo, že sem přijelo tolik lidí. Snažil jsem se mu přiblížit, o jakou událost šlo. Do obrovské haly se sjelo 50 tisíc lidí, aby společně oslavili, že Fulton J. Sheen (1895–1979) byl zapsán mezi blahoslavené. Církev nám jej představuje jako člověka, který se za nás přimlouvá u Boha, a zároveň jako vzor pro nás, kteří jsme ještě na zemi.

Celý den se nesl v nesmírně radostné atmosféře. Od rána proudily k hale The Dome at America’s Center davy poutníků: rodiny, mladí i starší lidé, kněží, řeholní sestry a skupiny ze všech částí Spojených států i ze zahraničí. Liturgie se účastnilo přibližně tisíc kněží, 89 biskupů, 850 seminaristů, řeholníků a řeholnic a 250 jáhnů. Tomu odpovídala i délka vstupního průvodu, který trval déle než půl hodiny – a opravdu stojí za zhlédnutí.

Jedním ze silných okamžiků slavnosti bylo přinesení Sheenových relikvií šestnáctiletým Jamesem Fultonem Engstromem. Právě jeho uzdravení po narození, kdy byl 61 minut bez srdeční činnosti, bylo uznáno jako zázrak na Sheenovu přímluvu a otevřelo cestu k dnešní beatifikaci.

Liturgii jako zástupce papeže Lva XIV. předsedal kardinál Luis Antonio Tagle, proprefekt Sekce pro první evangelizaci a nové místní církve Dikasteria pro evangelizaci. V homilii krásně zdůraznil, že Sheen nebyl blahořečen kvůli své mediální slávě, ale jako evangelizátor zakořeněný ve společenství s Kristem a ve službě lidem, především chudým a zranitelným.

Na vrcholu svého mediálního působení v 50. letech oslovoval Fulton Sheen prostřednictvím televizního pořadu Life Is Worth Living (Život stojí za to žít) přibližně 30 milionů lidí týdně. Ještě podstatnější než jeho mimořádný dosah je však zdroj, z něhož celý jeho apoštolát vyrůstal: každodenní Holy Hour, tedy svatá hodina strávená v přítomnosti Ježíše v eucharistii. Této praxi zůstal věrný každý den od svého kněžského svěcení v roce 1919 až do smrti v roce 1979.

Dnešní blahořečení je mimořádnou událostí pro americkou církev. Fulton Sheen byl velkou osobností s výjimečným mediálním dosahem. Ukazuje, jak důležité je využívat moderní komunikační prostředky k hlásání evangelia, a mnozí digitální misionáři a evangelizátoři jej již nyní považují za svého patrona. Je navíc prvním blahoslaveným biskupem narozeným ve Spojených státech. Prvním svatořečeným americkým biskupem je mimochodem český rodák sv. Jan Nepomuk Neumann.

Přesto bych řekl, že význam dnešní události přesahuje hranice Spojených států.

Když jsem letos četl Sheenovu autobiografii Treasure in Clay (Poklad v hlíně), získal jsem k němu osobní vztah a začal jej prosit o přímluvu. Zároveň jsem obdivoval jeho mimořádné intelektuální schopnosti. Přes dvacet let vyučoval na filozofické fakultě The Catholic University of America (Katolická univerzita Ameriky) a během života napsal 66 knih. Dokázal reagovat na soudobé filozofické proudy, které se začínaly výrazně projevovat ve společnosti, a mluvit způsobem, jenž se dotýkal mysli i srdce posluchačů.

Dary od Boha dostáváme v různé míře, jak On sám chce. Sheen jich dostal mnoho. Přesto může být relevantní a inspirativní pro každého z nás: vytrvalostí v modlitbě a adoraci i pokorou, s níž své úspěchy připisoval Bohu a jeho milosti, zatímco otevřeně přiznával vlastní omyly a nedostatky.

Tuto zakořeněnost v Bohu vyjadřoval také jeho známý zvyk psát na začátek každého textu a na tabuli při televizních pořadech písmena JMJ – Ježíš, Maria, Josef. Tento drobný Sheenův zvyk byl přítomen i při dnešní slavnosti. Všichni koncelebrující kněží měli písmena JMJ vyšita na ornátech, které dostali k beatifikaci jako dar. Spolu s ornátem obdržel každý kněz také jednu z jeho knih o kněžství, The Priest Is Not His Own.

Fulton Sheen může být inspirativní rovněž svým zápalem přinášet Krista druhým. Celou kapitolu své autobiografie věnoval příběhům konverzí. Nejde v ní o čísla ani o to, kolik lidí slyšelo jeho přednášky a kázání. Vypráví o konkrétních lidech, kteří se díky Božímu působení skrze Fultona Sheena obrátili k Bohu.

Právě takový zápal nutně potřebujeme. Po dnešním dni máme o jednoho přímluvce navíc, který nám jej může vyprosit.

Z dnešní slavnosti ve mně zůstává mnoho silných dojmů. Viděl jsem velké množství mladých lidí, rodin, bohoslovců, kněží a řeholních sester. Vyzařovala z nich radost, víra a nadšení pro Krista. Setkával jsem se také s velikou úctou ke kněžím. Když jsem večer kráčel po ulici, náhle u mě přibrzdilo auto a ozvalo se z něj: God bless you, Father! – Bůh vám žehnej, otče!

Lidé se na mě neustále usmívali a děkovali mi, že jsem přijel a za to, co dělám – jako bych něco dělal. Jednoduše jsem dnes viděl mladou církev plnou nadšení. Myslím, že nejen Fulton Sheen, ale také síla katolické víry, kterou jsem mohl v St. Louis zakusit, pro nás může být v mnohém inspirací.

P. Josef Kvapilík

Zdroj: Církev.cz