Hledat Boží krásu v každodennosti je moje cesta

Na církev i samotného Boha jsem tehdy zanevřela, vzpomíná ve svém svědectví Jitka na tragickou událost, kdy přišla o blízkou osobu. Postupem času se ale dokázala dostat zpátky k Bohu a dokonce se rozhodla přijmout biřmování.  

Jsem matka tří malých dětí, společně s manželem je vychováváme v domečku na malé vesničce. Můj každodenní svět se točí kolem dětí a práce. Máme krásný a naplněný život.

V podstatě od studií na gymnáziu o přijetí svátosti biřmování uvažuji. Je pro mě hrozně důležité, účastnit se příprav v mé rodné farnosti. V tomto kostele jsem byla pokřtěna já i dvě mé děti, přijala jsem zde první svaté přijímání. Byla jsem zde také na pohřbu svého mladšího bratra.

Bohužel tato zkušenost, tragická smrt mého brášky, byl i důvod, proč s biřmováním tak dlouho otálím. Po jeho nečekané smrti jsem na církev i samotného Boha zanevřela. Nedokázala jsem pochopit, proč zrovna jemu nebylo dopřáno prožít dlouhý život. Tyhle myšlenky jsem měla asi dva roky. Po prvotním šoku jsem se snažila na životě a všem okolo znovu začít hledat to dobré. Velmi nápomocná mi k tomu byla má rodina. Když k nám potom přibyly dvě další děti, měla jsem pocit, že tohle přesně je moje cesta: hledat krásu a Boha v každodennosti. Ukazovat cestu Boží i přes utrpení, kterým jsme si museli projít já i moji rodiče. A tehdy jsem měla pocit, že jsem konečně do biřmování dorostla. Doufám, že mi biřmování pomůže ukazovat světu Boží lásku a přítomnost. V každodenním životě mi bude pevnou kotvou, pokud bych začala ztrácet půdu pod nohama. Mou znovu nalezenou víru nejvíce určuje citát z Nového zákona: „Říkám vám, kdokoli se ke mně přizná před lidmi, k tomu se i Syn člověka přizná před Božími anděly. Ale kdo mě zapře před tváří lidí, ten bude zapřen před tváří Božích andělů." Lk 12, 8-9. Snažím se jím řídit i ve svém životě.

Jitka